K myšlence vytvořit pečovatelský dům společnost dovedla vlastní zkušenost. Před nějakou dobou osobně řešili umístění milované babičky, která se již nemohla sama o sebe postarat do pečovatelského ústavu a nebyli jí schopni vlastními silami pomáhat 24 hodin denně.

1.

Zjistili, že v České republice je obrovský problém sehnat okamžitě kvalitní ústav s potřebnou péčí, kam by mohli babičku umístit. Čekací lhůty byly opravdu dlouhé. Museli ji proto umístit do státního zařízení, což nebylo v podstatě nic jiného než klasická nemocnice. Představa, že by museli dlouhodobě nechat babičku v tomto zařízení, se jim naprosto příčila. Myšlenka, že jednoho dne budeme muset trávit zbytek našeho života v podobném zařízení je děsivá. Naštěstí se nakonec podařilo babičku po urputném boji umístit do lepšího soukromého zařízení.

2.

Společnost je toho názoru, že dožití člověka má být kvalitní, v příjemném prostředí, kde senior, pokud mu to zdraví dovolí, nemusí jen ležet v posteli a koukat na televizi. Mělo by to být prostředí, kde bude mít možnost relaxace v pěkné zahradě, snídat na příjemné terase, mít možnost například rehabilitačního cvičení v bazénu, trávit čas s ostatními seniory ve společenské místnosti, natáhnout se večer do vířivky a dívat se na hvězdy a přitom všem by se nemusel starat o to, co bude jíst, měl k dispozici kvalifikovanou pečovatelku, která mu pomůže se obléci, bude s ním cvičit, pomůže mu se vykoupat a další věci.

3.

V České republice je jen několik skutečně pěkných domovů pro seniory a jsou většinou naprosto obsazené. Společnost chce alespoň malým dílem přispět k lepší dostupnosti kvalitně stráveného stáří pro rodiče a prarodiče mnohých z nás.